93_20250423_090520.jpg

Osud nás na poslední turnaj starších žáků zavál do sportovní haly v Hořovicích

Turnaj jak na houpačce. Hra na zbojníky, bohatým brát a chudým dávat, nám není cizí a asi si ji bereme víc a víc za svou. Schází nám ještě konzistence výkonu, umíme hrát z těžkými soupeři velmi dobře, ale nedokážeme na něj navázat i v jiných zápasech.

Na turnaj jme se pokusili dobře nachystat, a i když soupeř z Rudné hrál s námi vyrovnanou partii, nabídl nám přesilovku, kdy jeden z hráčů viditelně zahrál rukou míček, kterou jsme díky Matymu gólově proměnili, a tak jsme s mírným náskokem vstupovali do druhého poločasu, ve kterém se prosadil Adam Koblížek a oba dva sourozenci Čachotští. Kde zejména pro Aničku to byl první gól, který vsítila.

Druhý zápas jsme začali herně velmi dobře, ale scházelo nám se gólově se prosadit, a tak zápas dlouho byl bezbrankový až v druhém poločase nám soupeř nabídl přesilovku, kterou jsme i podruhé v turnaji využili a po souhře Matyho s Alešem jsme se ujali vedení. Bohužel téměř vzápětí jsme šli do oslabení my a nepokryli jsme si pravou stranu, ze které nás soupeř překonal a vyrovnal. Jako by nás to vnitřně rozložilo a netrvalo dlouho a soupeř střelou ze střední vzdálenosti se ujal vedené, které vydrželo až do konce zápasu a my jsme odcházeli poraženi.

Třetí zápas nás čekal po dvouzápasové odmlce, a tedy i času na lehký obídek. Vrhli jsme se do zápasu se vši vervou a vydařil se nám začátek zápasu, kdy Honza svou první střelou jen tak polechtal brankáře, který následně výhoz nekvalitně provedl a nabídl tak reparát Honzovi, který se už nemýlil. Pak jsme dlouho boleslavskou akademií nedokázali přehrát a prostřelit jejich obrovského brankáře, až brankáře svým rychlým pohybem vykoupal Aleš a skóre završil hezkou kombinací Maty.

I když jsme si na poslední zápas věřili, domácí Hořovice nás vyvedly z omylu. A od počátku nás tak nějak silou a velikosti přehrávali. Svou velikostí nám způsobovali potíže a i zranění. Bohužel se až na nejzkušenější hráče nedařilo se prosazovat, což vedlo k naší prohře.

Sezóna to nebyla lehká, i když na začátku jsme vstoupili velmi slušně do sezóny, jenže vinou zranění několika hráčů jsme postupně uvadali náročným programem zejména ze strany mladších žáků, kteří odehráli přes dvacet turnajů. Smutné a unavené tváře hráčů nakonec rozjasnili rodiče, kteří pro celý tým připravili krásné poděkování za celou sezónu. Tímto bych chtěl poděkovat za jejich neutuchající podporu a nadšení, které můžeme společně sdílet.