Náš tým věkem řadí mezi ty mladší mužstva, ale nejedná se o nepřekonatelnou překážu, ale bereme to spíš jako výzvu a příležitost k týmovému pojetí hry, jelikož na přetlačovanou nám schází centimetry i kilogramy.

I když jsme se potýkali s nemocností, doplnili jsme první lajnu o Danha, a tak první lajna byla opět složena z hráčů ročníku 2011. A díky důrazu a pohotovému zakončení Tomáše na centru první formace jsme v první půlminutě zápasu vedli a mírně se uklidnili. Brzké vedené nás neuspalo a i druhá lajna se zásluhou Matyho prosadila ve svém prvním střídání. By lto opravdu vydařený vstup do zápasu, který ve druhé minutě korunoval Lukáš třetím gólem a dlouho jsme soupeře nepouštěli do vyložených šanci a ostatní střely pochytal spolehlivě Adam v bráně. Smůlu měl jen při dvakrát tečované střele našeho odchovance Lukáše Hyského, která propadla za záda našeho brankáře. První poločas jsme zakončili krásnou kombinací Aleše a Kuby a mohli jsme jít na přestávku s klidem. Druhý poločas už byl více vyrovnaný, ale stále jsme si udržovali náskok až do konce zápasu, i když jsme museli řešit drobné zdravotní neduhy, které zapříčinily, že jsme zápas dohrávali v osmi hráčích do pole.

Do druhého zápasu jsme všechny neduhy vyléčili a mohli nastoupit v plné síle. A i když jsme hráli celý turnaj na tři obránce, nebyla to naše slabina, ale přednost. Čemuž odpovídá i fakt, že 8 z 18 gólu vstřelili právě hráči z postu obránce. Hýřili jsme aktivitou, ale nedařilo se nám překonávat blokující soupeře. Až jsme si řekli, že musíme víc a víc se tlačit do kombinací a překvapit pestrou hrou soupeře. Nejlépe se toho zhostil centr druhé lajny Aleš, který naservíroval přihrávky na 4 góly a jeden k tomu přidal sám. Naše aktivita se vyplatila a zaslouženě jsme vyhráli.

O postup do vyššího koše jsme se ve finále potkali s týmem Petrovic I., na které jsme letos už narazili po třetí. A chtěli jsme navázat na předešlé výhry. Soupeř nám, ale nedal nic za darmo a i když jsme vedli 1:0 do konce prvního poločasu skóre otočil ve svůj prospěch. V zápase nebylo moc prostoru ke kombinací i díky vysokému napadání soupeře, ale svou aktivitu jednou přehnali a my jsme nabídnutou šanci využili ke srovnání skóre. Následně nám soupeř nabídl špatným střídáním druhou přesilovku zápasu, kterou jsme opět využili a ujali se vedení v zápase. Nicméně dvě minuty před koncem zápasu jsme za stejný prohřešek vyloučením na dvě minuty byli potrestaní i my, a tak i soupeř hrál přesilovku, před kterou si vzal oddechový čas a i my mohli nabrat síly na poslední minuty zápasu. A taky, že ano, Alešovi se podařilo vypíchnout míček a i přes osekávání soupeřů proměnit únik v dvoubrankové vedení, které jsme až do konce uhájil a mohli jsme slavit postup do vyššího koše ligy.

Celý turnaj nás zdobila aktivita a týmové pojetí hry. A musím vyzdvihnout, že jsme se po většinu turnaje neuchylovali k individuálnímu pojetí hry na jednoho hráče, ale hráli jsme kolektivně. Nebáli jsme se hrát na míčku a zápas od zápasu jsme zlepšovali pohyb hráčů bez míčku. Výborný výkon si zaslouží odměnu a tu hráči na hřišti dostali v podobě velmi krásné atmosféry ze stran našich fanoušku, ale i pořádajících fanoušku Traverzy Chodov. Děkujeme.