Úvodní zápas nás čekal s Mladou Boleslaví. Hned v úvodu se nám podařilo vstřelit dvě branky, od soupeře jsme ale dostali rychlou odpověď stejné hodnoty. Podařilo se nám zase zabrat, a urvali jsme vítězství 5:2, a eliminovali tím čtrnácti zápasovou šňůru proher.

V dalším zápase jsme se utkali s podobným soupeřem, a to s Bohemkou. Jediný rozdíl byl ale ten, že většinu gólů vstřelil pouze jeden hráč. Taktika byla jasná: bránit jednoho hráče. Nebyli jsme ale dostatečně důrazní, přesto že jme vedli, jsme soupeři podlehli 5:4.

Už ve třetím zápase nám bylo jasné, že nás čeká nejtěžší soupeř, a tím byla domácí Sparta. I v tomto zápase jsme měli jasnou taktiku bránit. První polovina nám podle plánu nevyšla a už v polovině jsme prohrávali 6:0. Bylo nám jasné že je potřeba něco změnit. Druhá polovina byla o poznání lepší. Ten tam jsme už vstřelily 2 branky, a jeden nájezd, který proměnil Kuba. Soupeři se už podařilo těsně před sirénou vstřelit jen jednu branku, přesto jsme alespoň neodešli s nulou.

Každým zápasem bylo méně a méně sil. Viditelné to bylo hlavně v posledním zápase s Prague Tigers. V úvodu jsme dali dva góly. Soupeř ale nebyl vůbec běhavý, a nahazoval míčky na bránu. Dvě nahození byly úspěšné, a ke konci třetí. Minutu před koncem jsme ale srovnaly na 3:3. I když se remíza se zdá dobrá, určitě jsme mohly být lepší, a soupeře přestřílet.

Přesto jsou výsledky určitě dobré, ale co je důležitější, že se v sobotu dokázaly prosadit Kuba svou bojovností za každé situace, a Maty Bruder svojí přesnou střelou. Všichni ale předvedli dobrý výkon a ukázaly, jak je důležité bojovat, i když se prohrává o 6 branek.