Do prvního zápasu jsme vstoupili silně, dobře naladěni a připraveni na dlouhý turnajový den. Tigers Orange opakovaně nezvládali ubránit naše drtivé útoky a i přes bohužel časté chyby nás Honza Borský v bráně zachránil a odchytal svůj zatím nejlepší zápas. Výhru jsme si všichni užili a nic netušíc jsme podcenili dalšího soupeře.

Sparta hrála pouze se šesti hráči do pole, nás bylo skoro dvakrát víc, jedenáct. Se strategií protihráče uběhat, jsme začali bojovat s týmem, který ale doteď hrál v 1. koši. Pro nás byl tenhle zápas cennou lekcí a přehlídkou dovedností a schopností, které nám ještě chybí. Sparta byla na vyšší úrovni než my a zaslouženě vyhráli. My jsme ale do konce nepřestávali bojovat a narazili jsme na výzvu, kterou budeme chtít během sezony překonat, čímž je privelegium hrát v 1. koši.

S Tigers White jsme minulý turnaj vyhráli s přehledem a nečekal jsem, že by se tento zápas měl odehrát s jiným závěrem než další výhrou. Zaskočeni ale utkáním se Spartou, jsme byli nesoustředění a zbrklí, zbytečně si komplikovali hru se slabším soupeřem. Tenhle zápas byl důkazem, že i štěstí, či pro nás smůla, může velmi ovlivnit průběh hry. Zatímco Tigers proměňovali všechno, nám se nedařilo i přes přehlednější a kvalitnější hru dostat do vedení. S jejich štěstím přicházela naše frustrace, kdy i tým si uvědomoval, že tento zápas jsme mohli vyhrát.

Poslední zápas proti Vosám jsme zklidnili tempo a po dvou porážkách chtěli předvést, co v nás doopravdy je. Do zápasu jsme se vrhli a branky začaly opět padat. Ihned ve vedení jsme nezaváhali ani na vteřinu Tým hrál skvěle a zaslouženě jsme zakončili turnaj vítězstvím. Z turnaje odjíždíme s dvěma výhrami, ale i dvěma prohrami.