Povzbuzeni a nabuzeni tímto úspěchem jsme s plnou vervou vstoupili do turnaje a v prvním utkání roznesli na kopytech domácí Benešovský tým, když jsme vsítili 12 branek a žádnou neinkasovali. Na tomto turnaji jsme se museli vypořádat s absencí našeho brankáře Honzy, který se nemohl zúčastnit kvůli nemoci. Také několik dalších omluvenek ze zdravotních důvodů způsobilo, že jsme hráli jen na dvě trojice s jedním hráčem navíc, který pravidelně střídal v druhé formaci. V prvním zápase zaskočil v bráně Tonda.

I přes tyto komplikace jsme v dalším zápase proti pražským Vosám opět dominovali a vyhráli znovu s čistým kontem 7:0, když se podařilo vychytat nulu Brunovi. Ten se tímto úspěchem tak namlsal, že se pak už v bráně nenechal v dalších zápasech nikým jiným nahradit.

A i ve třetím zápase (a jeho druhém v bráně) se mu povedlo udržet čisté konto. Vepředu se nám v tomto zápase s FA Mladá Boleslav také dařilo a dávali jsme krásné góly po povedených střelách i hezkých kombinacích. Skóre se nakonec zastavilo na výsledku 12:0.

V posledním zápase nás čekal náš tradiční soupeř Tigers Praha, s nimiž vždy hrajeme vyrovnané zápasy. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Poprvé na turnaji jsme inkasovali a poprvé i prohrávali, ale bojovným výkonem jsme stále drželi stav zápasu vyrovnaný. Měli jsme více ze hry, soupeře tlačili, ale tentokrát nás zklamala koncovka, když jsme dobře chytajícího brankáře soupeře nedokázali překvapit nečekanou přihrávkou nebo dorážkou. V osobních soubojích jsme měli často potíže a když soupeř zvolil taktiku nasazování jeho nejlepších hráčů na naší druhou formaci, která občas nestíhala, tak se jim dařilo naši obranu zaskočit a překonat. Bohužel opět, podobně jako na PFC, jsme za vyrovnaného stavu v závěru zápasu inkasovali, i když jsme ještě v druhém poločase vedli a během posledních několik desítek sekund už jsme i přes veškerou snahu vyrovnat nedokázali. Výsledek zápasu 4:5.

Celkově hodnotím tento turnaj pozitivně, i když jsme náš cíl, tj. postoupit do vyššího koše, nesplnili. Chybělo málo – více sil v závěru, obstát v soubojích s technicky vyrovnanějšími a fyzicky zdatnějšími hráči soupeře a také vyvarovat se chyb v obraně pramenících z neplnění povinností vracet se a obsazovat hráče. Vepředu nám to se slabšími protivníky šlo náramně, ale proti bojovnějším a florbalově vyspělejším protihráčům už se tak neprosazujeme a sklouzáváme k individuálním akcím a zakončením, která není pro soupeřova brankáře problém pochytat. Jako bychom zapomněli, že máme i možnost přihrávat a jen bezmyšlenkovitě střílíme z každé pozice. To samozřejmě k cíli ve vyrovnaných zápasech nevede a ve velkém florbale se takto nedá uspět vůbec. Víme tedy na čem musíme zapracovat a věřím, že se nám povede zlepšit i při hře, kdy jsme v tísni a musíme se umět správně rozhodovat.

Dála