Elévové, Slavie, 8.3.2020

Protože jsme se o jarňákách nesešli (a to včetně trenéra), tak jsme po kontumacích a sestupu na Slavii v Edenu šli zabojovat o čtvrtý koš.

Ano, byla to dlouhá pauza od posledního domácího turnaje a asi i proto jsme se sešli v poměrně silné sestavě. V prvním zápase mimořádně až v 11:00 (to dlouho nepamatuji hrát až čtvrtý zápas, to asi ty kontumace:-) proti Mladé Boleslavi "B" jsme od začátku měli zápas v naší režii a celkem suverénně vyhráli 7:2. Výsledek byl pro soupeře ještě hodně milosrdný, neb tak jako v celém turnaji naší největší bolestí bylo trefit bránu.  

Po jednozápasové pauze nás čekali nevyzpytatelní domácí ze Slavie. Neměli však v sestavě nám známého ostrostřelce Kasala, který nám vždy zatápěl a střílel mnoho gólů. Vlítli jsme na ně a rychle vedli 3:0. Místo klidu na florbalkách jsme však zašli kupit chyby a několik nedůrazů v obraně a vlastního gólu bylo v půlce poločasu vyrovnáno. Přesto bylo jasné, že málo zkušeného soupeře plného nováčků prostě přehrát musíme. Byly to hlavně děvčata a střelecky skvělý Honza, kteří to vzali na sebe a nebohému soupeři začali sázet jeden gól za druhým. Přesto okénka vzadu byla a jen díky výbornému Míšovi v bráně konto už přibývalo jen na naší straně. Konečný výsledek 10:3 i tak mohl být vyšší neb opět tam bylo několik tyček či netrefených prázdných branek.

Ve finále nás čekal tým Flobo, který hrál jen ve čtyřech, ale o to bojovnějších a šikovnějších. Taktika byla jasná, bojovat a nedat jim chvilku oddechu. Ačkoliv ne všichni toto dodržovali a často se mazlili s míčkem na místě, na soupeři už byla vidět únava. A jindy jejjcih naprosto neomylné šibenice najednou končily vysoko nad. A protože my jsme byli čerstvější a občas branku trefili, poměrně v poklidu jsme dokráčeli k vítězství 6:1. Opět to byl Míša v bráně, trojka děvčat a Honza, kteří soupeře jasně převyšovali.

Nicméně obrovskou pochvalu sklidil Aleš, který ačkoliv o 3 roky mladší než většina hráčů, bojoval a hlavně zachovával kliv rozehrávce a připravil několik zajímavých příležitostí a sám se trefil skvěle z dálky. Trojce Aleše a Honzy chyběla větší kombinační schopnost Lucase. Ten je sice indivudálně velmi dobře vybaven, bohužel často místo přihrávky na lépe postaveného hráče volí co nejprudší střelu často končící mimo či na bloku. Je jen škoda, že se občas nepodívá kolem sebe, neb jak Honza tak Aleš umí výborně kombinovat. Honza pak hrál ještě s Filipem a Lukášem. Tato trojka měla také své dobré momenty a zdobila je bojovnost. Jen lepší individiuální technika jim zabránila dát sii víc gólů, protože šancí bylo hodně. Ale opět stejně jako Lucas i Filip spíše střílel slepými:-) Komplexností tak vyčnívala jako vždy děvčata, která na každém turnaji sklízejí obdiv svou bojovností a neúnavným pohybem. Jen by to chtělo ještě větší klid v zakončení, neb i tak velký počet vstřelených gólů mohl být ještě větší. A konečně i Lucka se začla trefovat a že to byly krásné góly:-)

Příště nás čeká vyšší koš, kde to už známe. Bude to pochopitelně mnohem těžší. Ale pokud k bojovnosti přidáme neustálý pohyb, lepší napadání a hlavně pak klid v zakončení podpořený přihrávkou na lépe postaveného hráče, můžeme hrát i tam o postup. Potrénujeme to co nás nejvíc trápí a uvidíme.