V prvním kole jsme dostali za soupeře Flobo, které nás vyprášilo ve 3.kole 12:3. Čekali jsme tak trošku s obavami a s oslabeným týmem, jak tomu bude dnes. Naštěstí soupeř nebyl početnější, ale o to šikovnější. Jejich indivuduální schopnosti nám dělali problémy. Jejich dlouhé florbalky a dva hokejisti nás nemilosrdně trestali za každou chybu. Ačkoliv jsme opticky měli míček více na florbalkách, jejich přímočarost byla občas smrtící. Naštěstí se nám dařil střelecky držet krok. Jen škoda, že v poslední minutě jsme ztratili vedení po další chybě a zápas tak skončil asi zaslouženou remízou 8:8.

V posledním zápase základní části jsme nastoupili proti Olympu Perseus. Věděli jsme, že i prohra o gól stačí k tomu, abychom nehráli poslední zápas o sestup. Bohužel individuálně a velmi tvrdě až mnohdy zákeřně hrající tým s florbalkou požívajíc spíš jako zbraň nám dělal problémy. Když se k tomu přidalo několik velmi laciných gólů, soupeř byl na koni a my zaskočení jejich záludnou hrou, kterou bohužel rozhodčí netrestal. Ačkoliv se snažil, spíše hru kouskoval zbytečnými přerušeními a vážné fauly či gól po hraní rukou přehlížel. Tato hra nám prostě nevyhovuje a velmi malé hřiště na hraně regulérnosti také ne. Přece jen fyzické výhody jsou spíše na straně soupeřů, a ti toho značně využívají.¨Výsledek byl bohužel velmi krutý a neodpovídal hře. Prohra 11:4 opravdu neodpovídala hře, ale počítají se góly, ne šance.

V posledním zápase nás čekal tým Tigers s jedním velmi dobře individuálně vybaveným hráčem. Ten se také celý zápas staral o góly, ale také o množství faulů svojí vlastní frustrací. Byla to totiž naše děvčata, která našla recept jak jej bránit. Rychlým a nebojácným přístupem se jim dařilo blokovat střely a naopak často odebráním míčku následně skórovat. Děvčata podala jednoznačně nejlepší výkon co takto hrajeme a hlavně díky nim jsme nakonec zaslouženě vyhráli 11:7. Nutno podotknout, že konečně zápas vyšel i jednomu z gólmanů. 7 gólů vypadá jako hodně, ale těch 7 bylo nechytatelných. Naštěstí nám se dařilo rozložit góly na více hráčů a hlavně děvčata svou kombinací dokázala držet soupeře po celý zápas na odstup.

Celý tým zaslouží obrovskou pochvalu za bojovnost a tentokrát i větší týmovost, hlavně děvčata. Bylo nás jen 7 a sáhnout do svědomí by si měli někteří rodiče, protože absence některých je už dost alarmující. O to víc je potom vyčerpávající pro ostatní odehrát tak náročné a poměrně tvrdě hrané zápasy. Ale jak se s tvrdostí vyrovnala děvčata, je opravdu příkladné. Bohužel ne všichni stále pochopili, že jít do soubojů či vracet se bránit je nutností, ne jen teoretickou poučkou:-) A že nahrát je mnohdy víc než dát gól. Je pár věcí na kterých musíme zapracovat abychom mohli pomýšlet na postup. 4. koš je totiž (vy)hratelný, jen se musíme sejít jak početně, tak v hlavě:-) A mít gólmana ve fazoně jako v posledním zápase. Příště doma potrénujeme a v únoru hurá na boj o 3. koš.