Ke čtvrtému turnaji jsme museli až do Mladé Boleslavi. Naštěstí nás čekal až druhý zápas a tak jsme nemuseli vstávat tak brzy. Jako první nás čekal zápas s domácí Mladou Boleslaví. Chtěli jsme na ni vlítnout a včasným napadáním ji nedat prostor pro kombinaci a ostřelování naší branky.

Bohužel nám tento plán vůbec nevyšel. Jako už po kolikáté, jsme do prvního zápasu vstoupili velmi ospale a vůbec se nám nechtělo běhat. Důsledkem toho bylo to, že jsme byli všude pozdě a neměli čas pro zpracování míčku a jeho klidnou rozehrávku. Šlo spíše o postrkování míčku než o florbal. A jelikož se nám moc nedařilo, bylo to brzy vidět i na sebevědomí a hře holek. Na hře bylo vidět, že se bojí a nemají z ní radost. Pár lepších záblesků nás nedokázalo zachránit od porážky 0:5.

Pak nás čekala dlouhá pauza a po ní velmi těžký soupeř ze Střešovic, budoucí vítěz turnaje. Ale ani v něm jsme nezměnili přístup ke hře a my hráli první poločas stejně bídně jako první zápas. Po krátké přestávce, během níž jsme si zopakovali, co že to chceme hrát, se naše hra přeci jen zlepšila. Začali jsme více běhat a srovnali krok se soupeřem. Bohužel jsme nevydrželi celý druhý poločas a prohráli 1:5. Hrát jen čtvrtinu zápasu zkrátka nestačí.

Poslední zápas s Kladnem byl asi nejlepší z tohoto turnaje, ale přesto to nebylo ono. Naše hra stále postrádala potřebné nasazení, přesnost a schopnost rychle zpracovat přihrávku. Přesto šlo o vyrovnaný zápas a my byli se soupeřem v těsném kontaktu a rozdíl skóre byl minimální. Na konci, prohrávali jsme o gól, jsme ještě zkusili stáhnout sestavu a po získání míčku odvolat brankáře. Ani přesilovka nám nepomohla a my dostali ještě jeden gól. Ale je jedno, zda prohrajeme o gól či dva. Konečné skóre bylo 3:5.

Pokud chceme vyhrávat, pak musíme změnit hlavně náš přístup k zápasu a víc si věřit. Jsou zde i jiné problémy, ale hlavní je chuť hrát a poprat se o vítězství.

Odkaz na online zápis naleznete ZDE

Karas