E10 Falcon 1Osud tomu chtěl, a tak jsme sezónu zakončili na stejném místě, kde jsme tu letošní na podzim začínali, a to ve Staré Boleslavi. Ale ne v pátem koši, ale za odměnou všem souboje v prvním koši, jako odměna za jejich píli a odhodlání všech. Sešli jsme se opět v hojném počtu, kdy nás i díky Viky a Honzovi, kteří nás i když věkem ještě přípravka začleňujeme do týmu elévů, nás byl rovný tucet. Bojovností jsme vyválčili dvě výhry a zrcadlo našim dovednostem nám daly zejména dvě prohraná utkání.

Všichni dorazili v dobré náladě s úsměvem na tváři a za vydatné podpory z řad rodinných příslušníku jsme se vrhli do turnajové vřavy. Prostory ve Staré Boleslavi nejsou příliš velké, a když pořadatelé trochu záměrně postavili nadrozměrné hřiště 24x14 m prostor na rozcvičení byl jen metr za brankami, to na střídačkách byl jen půl metr. V rámci přípravy před zápasy jsme museli notně improvizovat, ale i tak se nám vstup do turnaje vydařil. Herně náš projev sice nebyl ideální, ale stále po celou dobu zápasu jsme si drželi vedení, i když na konci zápasu soupeř významně dotahoval. Vítězství jsme si už nenechali vzít, a tak jsme se mohli radovat z prví výhry v prvním koši.

Po vítězném utkání jsme se připravovali na druhý zápas, kde na nás čekal soupeř z Mladé Boleslavi. A jednalo se o opravdu dobře sehraný tým a my jsme se jen těžce prosazovali. Zápal do hry a dovednost soupeře a trochu i hmotnostní převaha soupeře nás trochu ubíjela a tak jsme po celý zápas tahali za kratší konec provazu. Nedařilo se nám až tak střelecky, kdy mezi střelce se zapsali ti nejzkušenější, ale pořád jsme se snažili bojovat, alespoň většina. Jen díky Adamovi v bráně jsme neobdrželi dvojciferný příděl gólů. Ano ochutnali jsme první porážku v prvním koši s dobrým týmem a hned následující zápas jsme si nechali příděl gólu do naší branky zopakovat a v útoku jsme zaznamenali jen úspěch. Tým Blacků 2011, na hřišti předváděl krásný kombinační florbal a většinou nás přehrával tak, že góly střílel do odkryté brány. I když jsme měli stanovenou taktiku, nedařilo se nám ji dodržovat a náš výkon byl opravdu špatný. A když se k tomu přidalo pár fines soupeře, většinu týmu to psychicky rozložilo. Ano v kabině jsem už musel být velmi kritický a zvýšil jsem hlas, protože to nebyl Tým FBJ, který znám, naše výlevy sólování, neplnění obraných povinnosti a nepřítomnosti ve hřišti mě vyprovokovala k radikální změně pro poslední zápas.

Poslední zápas turnaje a vlastně i sezony proto domácím FALCONům se do brány místo unaveného Adama přihlásil Maty, a byl to jeden z impulzu jak pro ně samotné, tak pro tým abychom se z té frustrace dostali. Zkusili jsme se namotivovat a změnit taktiku, která se nakonec ukázala jako účinnou a domácí jsme nepustili k velkým šancím. My jsme hlavně zlepšili pohyb, ale smysluplný pohyb po hřišti. Hráli jsme na jednoho útočníka, který doslova otravoval při rozehrávce, a vyztužili obranu na dva hráče, kteří si rozehráli akce od naší brány a najednou, náš obraz hry se změnil o stoosmdesátku stupňů. Byli jsme více na míčku, který jsme od domácích získávali a i díky podpoře fanklubu z řad rodičů, kteří byli slyšet a dokonce přebili i velmi hlasité domácí fanoušky. A tak i díky pozornému Matymu v bráně a příspěvku velké částí týmu jsme se mohli radovat z výhry a účinkování v prvním koši mohli zakončit vyrovnanou bilanci výher a proher.

Byla to pro nás všechny obrovská škola, jak pracovat se situacemi, které pro nás nejsou příznivé. Že se nesmíme uchylovat k negacím, které nás vedou k individuálním řešením. Ale pokud hrajeme týmově, s hlavou vzhůru dokážeme hrát s každým týmem. Bilancování sezony slovy i čísly si nechám raději na jindy. Ale teď musím poděkovat Vám všem aktérům této sezóny (hráčům, rodičům i dalším rodinným příslušníkům, zázemí klubu) za podporu v celém průběhu sezony. A budu se těšit na bohatou účast všech na dalších turnajích v květnu a červnu.

Radim

FBJ

E10 Falcon 2